Rozhovor s patronem 9. ročníku Objevuj památky
Po předchozích patronátech populárních hereček - Jany Nagyové, Michaely Kuklové, Sabiny Laurinové, Veroniky Khek Kubařové – a skvělého herce Ondřeje Vetchého přijal letošní patronaci nad projektem podporujícím nestátní památky další oblíbený herec Jaroslav Plesl.
Zeptali jsme se ho na pár otázek...
Je znám Váš velmi kladný vztah k památkám, kolik času Vám – při Vašem pracovním
vytížení – na jejich návštěvy zbývá?
Na navštěvování památek a nebo jejich objevování si čas udělám vždy. Naše hrady, zámky, kláštery, kostely a další historické stavby jsou krásné a pozoruhodné v každém ročním období. Takže když během divadelních prázdnin mám volný den a právě nic netočím, hned vyrazím na cesty.
Zámky mám raději na jaře a v létě, kdy rozkvetou jejich parky a zahrady, na podzim vyniknou hrady v sevření barevných lesů a zima patří zříceninám, kde nepotkáte živou duši a spící příroda odhalí jejich jindy skryté valy, zdi a vstupy do sklepení.
Hrady a zámky jsou pro mne živou vodou, a i když jsem některé navštívil mnohokrát, nikdy mne neomrzí a pokaždé na nich můžete objevit nějaký detail, který vám unikal. Každý má unikátní a neopakovatelnou atmosféru a zaslouží si naši lásku a péči.
Co Vás nejvíce osloví při prohlídce nějakého historického sídla a chtěl byste na některém bydlet?
Já už – řečeno s trochou nadsázky – vlastně na parkovišti poznám, jestli je objekt milovaný, nebo ne. Už z dálky si všímám jestli jsou otevřená okna, jestli se větrá, jestli jsou na nádvoří květiny, dobrá kavárna. Samozřejmě zda je v zámku, či hradu uklizeno, jak zajímavá je prohlídková trasa a jak poutavý, či nudný je průvodcovský výklad. A nezáleží na velkoleposti objektu, či na bohatosti jeho sbírek. I za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Samozřejmě nejvíce mne oslovuje intaktnost některých památek, které jsou skutečnými časovými kapslemi a nesmíme zapomenout ani na kvalitu jejich prezentace.
A jestli bych chtěl na nějakém bydlet? Samozřejmě, že ano. Naštěstí mám mezi kastelány několik přátel a ti mne v tomto směru saturují. A protože těch nocí na hradech, či zámcích je jenom několik za rok, tak si to nesmírně užívám. Se všemi těmi nekonečnými chodbami, průvanem, neznámými nočními zvuky, zimou a vší tou trochu romantizovanou realitou. A nádherná jsou i rána, kdy otevřete okno a z lesů pod vámi stoupá pára a vy slyšíte zpívat ptáky a vidíte hradby, příkop nebo palác či věž a uvědomíte si, jak vzácný okamžik jste prožil.
V nějakém rozhovoru jste zmínil, že chybělo málo a stal jste se kastelánem. Co rozhodlo nakonec pro herectví a nezměníte ještě názor?
Ano, před pár lety jsem se účastnil výběrového řízení na pozici kastelána na hrad Grabštejn. Bylo to za covidu, divadla byla zavřená a nehrála a já trochu bilancoval, chtěl jsem zběhnout od herectví k památkám. Naštěstí jsem si ale včas uvědomil, kde je mé místo. Začalo se znovu hrát a já z konkurzu vycouval. Udělal jsem dobře. Na Grabšejnu je skvělá paní kastelánka Věra Ozogánová a mně by herectví v životě chybělo. A hrady a zámky se nestaly prací, ale zůstaly milovaným koníčkem.
Užíváte si natáčení pohádek a filmů přímo v památkových areálech?
To si užívám plnými doušky. Během natáčení máte památkový objekt tak trochu pro sebe. Trávíte v něm během natáčecí směny i deset hodin, takže vás nikam nepopohání žádný průvodce a mimo záběr si můžete vše pečlivě projít a prohlédnout. Můžete si někam sednout a vnímat tu unikátnost a krásu prostor. Tak samozřejmě je to ovlivněno náročností filmu, takže někdy je člověk trochu ve stresu a na nějaké kochání není moc čas a nálada. Ale aspoň si řeknu: „Tohle je dokonalé místo, sem se musím někdy vrátit třeba i jako turista“.
Připravujete nějakou novou pohádku či historický film, uvidíme Vás v létě na nějakém představení na hradech či zámcích?
Nedávno se v kinech promítala nová pohádka Miloše Šmídmajera Princezna stokrát jinak. Ta se natáčela na několika státních zámcích. V Náchodě, Opočně, Slatiňanech a Libochovicích. No a v létě mě snad čeká natáčení další pohádky, která by měla vznikat na hradech a zámcích na Moravě.
Ale nechci nic prozrazovat, abych to nezakřiknul. A taky bych si letos rád po letech zaprovázel. Kde to se ještě musím rozhodnout, ale obě zvažované památky jsou naprosto dokonalé. Těším se stejně jako před 35 lety!
A my Vám děkujeme za rozhovor!
