Hrad Špilberk tvoří komplex obranných staveb, založený v druhé polovině 13. století jako gotický hrad. Po staletí byl velmi důležitým centrem Moravy - ve druhé polovině 14. století sídelním hradem moravských markrabat z rodu Lucemburků. V 17. století byl hrad přebudován na barokní pevnost a od konce 18. století byl postupně přebudován pro účely rozsáhlého vězení. Špilberk se tak proslavil jako jedno z nejobávanějších vězení Rakouského císařství, které bylo pro národnostní diverzitu uvězněných politických vězňů přezdíváno žalářem národů. Od druhé poloviny 19. století byl až do konce 50. let 20. století, tedy včetně německé okupace ČSR, nepřetržitě užíván jako vojenská kasárna. Roku 1960 se stal sídlem brněnského městského muzea.
Prostory hradu, roku 1962 prohlášeného národní kulturní památkou, slouží mnoha účelům. Především jsou zde stálé expozice (Brno na Špilberku, Špilberk – žalář národů, Špilberk – od hradu k pevnosti, Od renesance po modernu, Od moderny po současnost, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 - 1939, Vulcanalia) i výstavní sály pro dočasné výstavy. Součástí prohlídkových tras jsou kromě proslulých kasemat i barokní lékárna, jihozápadní bastion a rozhledna. Na velkém nádvoří, kde se odehrává většina představení bohatého kulturního programu, zaujme zvonkohra a 111 m hluboká hradní studna.
