Cvilín - poutní místo

Církevní památka

Moravskoslezský kraj

V místě objektu

Poutní místo Cvilín

Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad městem Krnovem se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Tuto dominantu vidíme z dálky i v noci díky působivému osvětlení.
Již ve 13. století zde byl uctíván mariánský obraz nebo soška na dřevěném sloupu. Obraz nechal v 16. století po nástupu luteránského knížecího rodu Hohenzollernů tehdejší vládce panství zničit, jako symbol konce katolictví na Krnovsku. Samotná poutní tradice sahá do počátku 17. století. Iniciátorem byl tehdejší představený minoritského kláštera C. Ottweiler. Jeho několikaleté úsilí vybudovat na kopci dřevěnou kapličku bylo korunováno úspěchem v roce 1684. Oblibu tento kostelík získal kvůli obrazu Matky Boží Cvilínské od H. Teubera, ke kterému začala přicházet mnohá procesí. Zájemců bylo tolik, že se málokdy do nevelkého Božího stánku vešli. V letech 1722–28 byl proto na vrchu vedle původního kostelíka vybudován nový mariánský, tentokrát kamenný, kostel. Tento barokní chrám je dílem místních stavitelů. Autorem malířské výzdoby klenby se stal věhlasný brněnský mistr Fr. Eckstein. Oltáře pocházely z dílen sochařů a řezbářů J. Lehnera, H. M. Huebnera či krnovského malíře O. Thomase. V roce 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a určen ke zboření. Od zkázy ho zachránili 4 krnovští měšťané – A. Philieb, H. Schmidt, C. Quesker a M. Weiss, kteří ho vykoupili za 406 zlatých. Císařský výnos nedovolil, aby ho spravovali minorité, proto přešel do vlastnictví města Krnova a duchovní správu převzali diecézní kněží. Ani později nebylo poutní místo ušetřeno dalších pohrom. Značnou škodu nadělal roku 1865 velký požár. Věřící však okamžitě začali mezi sebou pořádat sbírky, a tak se kostel podařilo během 2 let opravit. Řád minoritů získal kostel opět v roce 1942 výměnou za pozemky. Na jaře 1945, v době bojů 2. světové války, pronikla stropem do hlavní lodi letecká puma, prorazila dlažbu, dopadla až na dno krypty a zničila klenbu se vzácnými freskami i levou věž. Z iniciativy nového představeného kláštera minoritů Š. Vavrečky byla tato barokní památka obnovena a v září 1947 opět vysvěcena. Interiér kostela byl podle původních zachovalých dokumentů vyzdoben freskami – věrnými kopiemi díla Fr. Ecksteina. V době komunismu byla činnost řádu minoritů násilně přerušena. O kostel se starali opět diecézní kněží, a to až do roku 1994, kdy byl poutní kostel předán zpět minoritskému řádu.