Zámek ve Spáleném Poříčí

Zámek byl postaven v roce 1617 Adamem Vratislavem z Mitrovic na místě dřívější tvrze. Z této pozdně renesanční doby jsou dochována tři křídla zámku, sgrafitová výzdoba nádvoří a dva unikátní pískovcové portály.

V období třicetileté války bylo městečko Poříčí vypáleno. Tím se do obecného povědomí dostává přívlastek „Spálené“, které město později přidává do svého názvu. Jako zázrakem však zámek požárům vždy odolal.

Roku 1749 získává celé Spálenopoříčské panství Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která zde dokonce hned sedm let poté uschovala svůj vzácný Svatovítský poklad. Na přelomu 18. a 19. století probíhají na zámku stavební úpravy, při kterých bylo přistaveno východní křídlo a tím nově vznikl uzavřený dvůr. V průběhu 19. století je v novogotickém stylu upravena věž nad hlavním vstupem, která propůjčuje zámku jeho charakteristický romantický ráz. Kapitula vlastnila zámek až do roku 1948, kdy byl v důsledku místní politické situace znárodněn.

V současné době spravuje zámek opět Metropolitní kapitula, které byl objekt v roce 1996 navrácen. Zámek je dnes využíván zejména pro školy v přírodě a turistické ubytování. V přízemí se náchází Národopisná expozice muzea Spálenopoříčska. Sál se zachovalým renesančním kazetovým stropem je dnes využíván ke koncertním účelům nebo pro svatební obřady.