Zámek Horní Libchava

Na okraji Horní Libchavy stojí pozoruhodný zámek, kdysi sídlo samostatného dominia.
Liberecký kraj
  • Na kole
  • Autem
  • Pěšky

Za pravděpodobného zakladatele zdejšího zámku, postaveného údajně v roce 1574, je považován Jindřich z Vartenberka, První písemný doklad však pochází až z roku 1611. Zámek, dochovaný takřka v nezměněné renesanční podobě, je obdélné dvoupatrové stavení se sedlovou střechou, se stupňovitými, ještě goticky pojatými štíty a dvěma čtverhrannými věžemi se stanovými střechami. Arkádové loggie na vnitřní straně zámku a místy sdružená okna, dosvědčují renesanční původ stavby. Zámek je dodnes vybaven řadou původních architektonických prvků, kamennými ostěními oken a dveří, záklopovými dřevěnými stropy a původním dřevěným krovem střechy.

V roce 1623 koupil konfiskované panství Vilém Vratislav z Mitrovic, pozdější velkopřevor maltézského řádu. Řádovou komendou zůstala pak Libchava až do vzniku československého státu. Sídlili zde komtuři (rytíři – správci nejmenší sídelní jednotky řádu) vždy s několika rytíři, kteří vykonávali hospodářskou správu. Na zámek rád zajížděl zejména velkopřevor hrabě Othenio Lichnovský, který vedl české velkopřevorství v letech 1874-87. Ten také v 80. letech 19. století provedl důkladnou obnovu. Zámek byl vybaven skvostným nábytkem, zejména pak rytířský sál, ve kterém se nacházely památky ze Svaté země a Malty - působiště rytířů. Vedle zámku byl vyhrazen útulek pro chudé a nemocné, o které se podle poslání řádu komenda starala.

Za první pozemkové reformy řád panství prodal. Památky a obrazy související s maltézskými rytíři byly převezeny do Prahy do Velkopřevorského paláce. V roce 1930 se zámek se zbytkovým statkem dostal do rukou agrárnického senátora Josefa Vraného a byly zahájeny rozsáhlé stavební úpravy. Senátor Vraný zemřel v roce 1937 v Monte Carlu (zastřelil se před kasinem) a byl převezen do Horní Libchavy, kde byl s velkou pompou, za účasti vládních činitelů, pohřben.

Po skončení 2. světové války byl statek a zámek jako německý majetek zkonfiskován, tentokrát československým státem. V roce 1964 získala objekt Československá lidová armáda a využívala jej až do roku 2003 ke skladovacím účelům. Poté se zámek dostal do majetku obce Horní Libchava a v roce 2010 ho jako značně zdevastovaný zakoupil dnešní vlastník, cestovatel a dobrodruh Oldřich Kilián.

Zámek byl nejen bez inventáře, ale také bez oken, se střechou, do které zatékalo, s dřevomorkou v půdních trámech a podlahou pobitou linoleem. Současný majitel procestoval přes 120 zemí světa a ze svých cest si přivezl mnoho různých domorodých předmětů a nevšedních kousků nábytku. Ty se staly základem jedinečné etnografické expozice. Celý zámecký areál má nádech nevšednosti a originality, stejně jako jeho majitel, který s obrovským odhodláním, nasazením a podnikavostí rekonstruuje unikátní památku. Poslední rok se celý zámecký areál přizpůsobuje dětským návštěvníkům, pro které je zde pořádána většina prohlídek a kulturních akcí jako Princeznino divadlo.

Fotogalerie