Zámek Děčín

Projděte se zámkem jako v dobách jeho největšího rozkvětu a slávy, navštivte sídlo někdejšího premiéra rakouské vlády a místodržícího Českého království knížete Františka Thuna, poznejte architektonicky nejcennější části zámeckého areálu.
Ústecký kraj
  • Na kole
  • Autem
  • Pěšky
  • Vlakem

Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, ve 13. století přestavěné na kamenný královský hrad, který kolem roku 1305 přechází do rukou mocného rodu Vartenberků. K významnější proměně sídla došlo ve 2. polovině 16. století za držení saského rodu rytířů z Bünau, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Současná barokně-klasicistní podoba zámku je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Vzhled zámku demonstruje bohatství a vlivné postavení tohoto rodu. Hlavní kompoziční osou je přístupová cesta, Dlouhá jízda, která ústí před vstupní křídlo. Podél ní byla symetricky založena okrasná (dnes Růžová) zahrada a z druhé strany areál jízdárny. Thunové se postupně vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např. Franz Thun byl dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) ve funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–99 se stal dokonce předsedou rakouské (tzv. Předlitavské) vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen dědičně do knížecího stavu.

Zámek se v průběhu 19. století stal významným střediskem kulturního i politického života. Díky postavení Thunů přivítal zámek mnoho prominentních hostů. Roku 1854 se zde konal diplomatický kongres panovníků Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.). Častým hostem na zámku byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn. Proto byly po sarajevském atentátu jeho osiřelé děti, Max, Ernst a Sophie vychovány mimo jiné i na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové.

Rod Thunů udržoval kontakty také s mnoha předními vědci či umělci – Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, malířskou rodinou Mánesů atd. Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl hudební skladatel Fryderik Chopin, který zde pobýval v září 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho pobyt zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové. V roce 1932 museli Thunové z finančních důvodů prodat zámek československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, znovu československá a v letech 1968–1991 sovětská armáda. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zdevastovaného objektu. V současnosti je opravena celá hlavní zámecká budova.

V opraveném západním a jižním křídle se konají prohlídky, svatební obřady, koncerty, výstavy a další kulturní akce. Také zámecké nádvoří oživují v průběhu celého roku nejrůznější slavnosti. Nejvýznamnější z nich jsou Historický trh májový pořádaný každoročně v květnu a zářijové Slavnosti vína.   

Fotogalerie