Jižní Moravou z Mikulova do Hodonína

Archeologické lokality, zámky, židovské památky, příroda i víno

  • zamecek-pohansko-uvodni.jpg

Po čase se opět vracíme na jih Moravy a navštívíme zajímavá místa při rakouských a slovenských hranicích.

Mikulov - historie vtělená do památek, působivá příroda a vinařská tradice...

Městská památková rezervace Mikulov nabízí turistům nepřeberné množství zajímavostí. Už z daleka jsou vidět zámek nebo Svatý kopeček. My se ale tentokrát zaměříme na bývalou židovskou část města, kde se zachovaly domy původních obyvatel, rozsáhlý hřbitov i synagoga. Ta pochází z 15. století, ale její současný vzhled je výsledkem přestavby ze začátku 18. století. Je zde umístěna stálá expozice Rabi Löw a židovská vzdělanost na Moravě a kromě stálých výstav se v synagoze pravidelně pořádají i krátkodobé výstavy nebo koncerty. Bývalou židovskou čtvrtí prochází naučná stezka se 14 zastaveními. Její součástí se stala i mikve - rituální lázeň objevená v Mikulově při archeologickém průzkumu v roce 2010. Trasa naučné stezky vede centrem města a měří zhruba 1 km. 

Zámecké jízdárny v Lednici - zámek koní...

Pokračujeme do nedaleké Lednice, kde načerpáme energii z francouzsko-anglického parku obklopujícím novogotický zámek a prohlédneme si expozici a výstavu v Zámeckých jízdárnách. Zrekonstruované barokní jízdárny jsou nejstarší původně dochovanou částí lednického zámku. Podle představy knížete Karla Eusebia z Liechtensteina stavbu realizoval Johann Bernhard Fischer z Erlachu v letech 1687-88. Hlavní expozice Krajinou zahrad je věnovaná krajinářskému umění. Na několika animacích je na prostorovém modelu krajiny znázorněn vývoj krajiny Lednicko-valtického areálu – od prvotního osídlování až po současnost. Bývalé barokní konírny připomínají také původní mramorové žlaby, dále ukázka koňského stání a modely koní, jež si knížecí rod Liechtensteinů vyšlechtil. Seznámíme se i s vývojem zámku a parku v Lednici – od relativně malé barokní vily se zahradou italského stylu s vodními prvky po dnešní nádherný anglický park se spoustou malých staveb tzv. saletů.

Z břeclavské synagogy lužními lesy k zámečku Pohansko...

Naše další cesta směřuje do Břeclavi. Původní synagogu z konce 17. století nahradil v roce 1868 nový templ pořízený nákladem židovského starosty města Davida Kuffnera. O dvacet let později stavbu renovoval významný vídeňský architekt Max Fleischer v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Prostor haly završuje plochý trámový strop s působivou výmalbou a mohutnými dekorativními lustry. V expozici o židovském náboženství je poukázáno na význam břeclavských Židů pro průmysl, školství a jiné oblasti, samostatná část je věnována významné rodině Kuffnerů. Součástí expozice jsou také náboženské a liturgické předměty. Městské muzeum a galerie Břeclav ve spolupráci s Židovskou obcí Brno spravuje a udržuje další významnou židovskou památku – hřbitov s přibližně 300 náhrobky. Zhruba 2 km od města se nachází empírový lovecký zámeček Pohansko z let 1810-12 s expozicí dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska s názvem Velkomoravské Pohansko. V přízemí je představen každodenní způsob života, obživy a řemeslo velkomoravského centra. V předsálí patra byly shromážděny informace o dějinách archeologických výzkumů na Pohansku. Vrchol výstavy se nachází v hlavním sále, kde je prezentována elita tehdejší společnosti – církev, vojenství, dálkový obchod i vysoce postavení členové vyšších sociálních vrstev. V poslední místnosti jsou prezentovány moderní archeologické metody a postupy dalších disciplín, se kterými archeologové pracují. Expozice představuje jak originální předměty, repliky, tak i množství interaktivních předmětů, doplňujících textů, obrazových materiálů a filmů.

Do rodiště prvního prezidenta...

Přes další významnou archeologickou lokalitu – Mikulčice – dorazíme do cíle dnešní cesty – Hodonína. Zdejší barokní zámeček s jádrem z 1. poloviny 17. století, přestavěný v 18. století, je dnes sídlem Masarykova muzea. Budovu nechal postavit v letech 1642-43 majitel hodonínského panství hrabě Jindřich Burian Žampach z Potenštejna. Tehdejší přízemní budova sloužila jako lovecké zázemí. Po požáru roku 1746 byl objekt zbudován jako jednopatrový. Objekt sloužil jako sídlo správy panství. Bezesporu nejvýznamnějším hodonínským rodákem byl Tomáš Garrique Masaryk. Proto není divu, že první profesionální stálá expozice na území ČR se nachází právě zde. Základním motivem je cesta Masarykovým životem od dětství přes studia a působení ve Vídni, vědeckou a politickou činnost v letech 1882–1918, prezidentství, rodinný život až po úmrtí v roce 1937 a také jeho odkaz. V centru města se nachází barokní kostel sv. Vavřince nebo radnice ve stylu norimberské secese. Zajímavou architekturou je i budova Galerie výtvarného umění, která spojuje lidové a secesní prvky. Můžeme také navštívit místní zoo nebo se po řece Moravě projet na palubě lodi Konstancie.

Dnešní trasa měří necelých 50 km.