Hrad Hukvaldy

Druhá největší hradní zřícenina na Moravě.

  • hukvaldy-teaser-01.jpg

Se jménem Hukvaldy je nerozlučně spjatá osobnost světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka. Ten z Hukvald pocházel a čerpal motivy pro svá operní díla, místní atmosféru zachytil ve sborových skladbách, komponovaných na básně Petra Bezruče. Areál hukvaldského hradu a přilehlé obory je již několik let dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.

Rozsáhlý hradní areál byl založen kolem poloviny 13. století, za jeho zakladatele je považován německý šlechtic ve službách Přemysla Otakara II., Arnold z Hückeswagenu, vlastník rozsáhlého území mezi Odrou a Ostravicí, případně jeho syn Jindřich. Již ve 2. polovině téhož století přešel do majetku olomouckých biskupů. Vedle pevnostního charakteru měl hrad význam také jako správní sídlo rozlehlého panství. Svou úlohu pevnosti chránící frekventovanou obchodní stezku z Krakowa do Olomouce plnil zejména za třicetileté války, kdy byl několikrát bezúspěšně obléhán. Na konci 17. století byl naposledy přestavěn a výstavbou barokního opevňovacího systému se z něho stala moderní pevnost. Rychlé změny vojenské techniky podporovaly jiný způsob boje a vojenský význam hradu tak rychle ustupoval do pozadí. Požár v roce 1762 byl poslední tečkou za jeho slavnou existencí a hrad nebyl již obnoven.

V současné době je hradní zřícenina významnou kulturní památkou, která se do povědomí návštěvníků zapsala každoročně pořádanými Rytířskými slavnostmi a dalšími kulturními akcemi (Svatojánská noc, Dravci přilétají, Obléhání nedobytné pevnosti, Z pohádky do pohádky, Strašidelný hrad, Hradní vinobraní, Ondřejská pouť a jiné). V roce 1993 byla na hradním paláci zbudována vyhlídková plošina, ze které se nabízí úchvatný pohled na celé pásmo Radhoštských a Moravskoslezských Beskyd, za dobrého počasí je viditelná také řada měst v podhůří. Velkým lákadlem nejen pro malé návštěvníky je obora, založená biskupem Prusinovským na rozloze 65 ha s daňčí a mufloní zvěří.