Hrad a zámek Polná

  • Mestske-muzeum-Polna-1600x766-01.jpg

Původ polenského hradu nelze přesně datovat, jeho vznik lze však předpokládat v 1. polovině 13. století, což jej řadí mezi nejstarší šlechtické hrady na našem území. Hrad měl zřejmě nejprve podobu dřevohlinitého hrádku, založeného na strategickém místě v blízkosti zemské hranice Čech a Moravy, na křižovatce obchodních stezek - Uherské a Haberské. Existenci prastaré komunikace a pohyb obchodních karavan tímto prostorem dokládají např. nálezy antických mincí ze 3. století. První dochovaná zpráva o samotném hradu pochází ovšem až z roku 1356. 

Od 20. let 14. století drželi Polnou páni z Lipé. Panství s hradem získal první muž království, královský podkomoří, maršálek a moravský zemský hejtman, Jindřich z Lipé. Ten vybudoval rozsáhlý majetkový komplex s majetky na Moravě i v Čechách. Centrem jeho panství však bylo Brno.

Význam polenského hradu vzrostl hlavně v době po husitských válkách, kdy se k Hynkovi Ptáčkovi z Pirkenštejna sjížděli čelní představitelé kališnické strany. Za Viktorina z Kunštátu, syna Jiřího z Poděbrad, byl hrad stavebně upravován - vybudován okruh vnějšího opevnění, rozšířeno předhradí a založen rybník Peklo. Kníže Viktorin vydal v roce 1479 pro Polnou privilegium, které ji postavilo na roveň královským městům a položilo základy pro její hospodářský rozvoj a politický význam. Mezi další významné majitele patřili Šternberkové, Trčkové z Lípy či Valdštejnové. V roce 1553 zažil polenský hrad slavnou svatbu Zachariáše z Hradce s Kateřinou z Valdštejna. Po rozsáhlém požáru hradu provedl Zachariáš v letech 1584-86 renesanční přestavbu, při níž hrad získal částečně podobu renesančního zámku.

Po bitvě na Bílé hoře koupil Polnou od císaře Ferdinanda II. olomoucký biskup, kardinál a kníže František z Ditrichštejna. Po třicetileté válce byl polenský zámek značně poškozen, Ditrichštejnové proto přistoupili k jeho rozsáhlé rekonstrukci ve stylu vládnoucího baroka. V rámci úprav byl zrušen padací most, zavezen příkop a vybudována nová kašna na nádvoří. Po rozsáhlém požáru byla po roce 1810 správa panství definitivně přenesena na zámek do Přibyslavi. Polenský zámek chátral a část budov byla dokonce zbourána. V majetku rodu Ditrichštejnů zůstal zámek až do poloviny 19. století.

V roce 1922 koupil zpustlý zámek od Eduardy Khevehüller - Metsch a Clotildy Festeticsové polenský továrník a mecenáš Václav Pojman, který jej věnoval tělovýchovné jednotě Sokol a Spolku polenského muzea. V letech 1922-26 byl hrad částečně opraven pro potřeby muzea. V průběhu 20. století byly postupně prováděny další opravy. Dnešní podobu hrad a zámek získal rozsáhlou rekonstrukcí ukončenou v roce 2004.

Dochované hradní a zámecké části dokumentují architektonický vývoj objektu v rámci jednotlivých uměleckých slohů. Vidět lze část gotického hradního traktu s renesančně upravovaným křídlem, dochovanou část gotického opevnění – parkán s baštou, barokní zámeckou část spolu s kašnou, datovanou letopočtem 1693. V tzv. Kunštátském sále jsou zachované pozdně gotické klenby a zbytky renesančních fresek. V hradním traktu a části zámku jsou umístěny muzejní expozice seznamující návštěvníky s historií hradu, města a polenského regionu. Je zde umístěn "kupecký krám", expozice starých řemesel, barokní lékárna „U černého orla“, lapidárium. V expozici hodin a hodinářství je vystaveno víc než 140 unikátních hodin, kapesních hodinek, hodinových strojků a hracích skříněk.

V Polné zaujme také Stará škola s muzejní expozicí, synagoga s rabínským domem a především dominanta města - skvostný barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie